Tak jsem se zase jednou díval na nedělní politickou diskuzi Václava Moravce. Ponechám teď stranou ryze politické a stranické strkanice a připomenu nechuť politiků ke státní maturitě. Zvláš úsměvný mi přišel argument, že jak by k tomu přišly školy v menších městech, kdyby se přišlo na to, že jejich standard výuky je nižší, než u škol v krajském městě, které mají více prostředků.
Politici jsou te před volbami v pokušení prosazovat takové názory, které jim přinesou více hlasů. A státní maturita je skutečně věc, která má řadu odpůrců. Státní maturita by také vlastně zavedla, a to svou možností srovnávat různé školy podle jednotných zkušebních pravidel, měřitelná kritéria úspěšnosti jednotlivých škol. No a politici se exaktním měřitelným kritériím vyhýbají. A nejen v České republice, jak to ukázal i seriál BBC Jistě pane premiére. Ale bez měřitelných kritérií úspěchu nemůžeme věcně hodnotit, jak svú úkoly a sliby plníme.
Jen na okraj taková historka: jednu sadu starších zkušebních otázek z francouzštiny, které se testovaly pro státní maturity, použilo jedno nejmenované gymnázium „pro rozvičení“ studentů, kteří do maturity měli ještě více než tři roky. Vypovídá to o tom, že se jedná spíše o sadu skutečně minimálních nároků.